V rámci projektu se každý budoucí Web Ranger, pokud splní dané úkoly, má šanci dostat do pražského Googlu. 

A my, jako správné holky z Dambořic, jsme si to nenechaly ujít. Vše jsme odevzdaly, zamakaly na projektu a čekaly na odpověď. Když odpověď nedošla do desíti dnů, začala být jedna z nás, Magdi!, velmi nervózní a nepříčetná. Ostatní ji však uklidnily, že mají Vánoce a že po svátcích určitě napíší. Tak jsme se všechny s klidem, přáním krásně prožitých Vánoc a nadějí, že odepíší později, rozešly domů. Když ale ani po svátcích nikdo neodepsal rozhodly jsme se obrátit na našeho pana učitele s radou o pomoc. Poradil nám napsat do hlavního štábu Web Rangers Kláře. Stalo se tak. Ale i tato odpověď dlouho nepřicházela. Z mrzutosti a hledání rady, jak zlepšit náladu, jsem psala holkám i ostatním. Až když najednou jednoho večera, kdy už jsme ztrácely i poslední kapku naděje ... ke štěstí mému a především Dády a Déni ... nám Klára napsala, že jsme přijaty a že se na nás těší v Praze. Tak přece jen. :-)

Magda